Nová rodina
22.prosinec v lodi
Ahoj.
Zrovna jsem se probudil. Jsem v lodi, a zrovna cestuji z Ameriky do České Republiky. Zrovna jsme na Atlantickém oceánu. Je tu plno krabic, a v jedné takové jsem právě i já. Tak nic jdu si zase schrupnout, protože je 5:29 a druhé hodiny ukazují 9:29.Tak dáme na ty první. Dobrou.
Teď mě nejspíš někdo drží, asi ňákej invalida protože se mnou hrozně mlátí a k tomu řve. Schválně vykouknu co ten člobrda udělá....Hej! Mě nikdo nedrží! Já sem jen v autobuse a tady nejsou hodiny, takže bohužel nemám žádný důvod k tomu abych zase spal..Áchjo...Jau! Sakra tomu řidičovi by měli sebrat řidičák. Tak už ten důvod proč spát mám tak dobrou.
23.prosinec
Teď mě dávaj ňáký pani, asi z pošty, a ta mě nese na takovej pult. Sem zvědavej co tu se mnou budou dělat..
Teď si pro mě přišel jeden pán...Á pan Pavel Soukup, to bude tatínek. Tak si počkáme na ty ostatní.
Co ta paní v tom autě? Ahá, maminka Naďa. A co ta malá? Kde je? Jé, já jsem blbej vždyť jsou zítra vánoce. Tak to asi vím jak to se mnou bude..
Hurá! Už mě vyndavají! Kolik je? Páni, jedenáct večer. To jim asi trvalo toho malýho prcka uspat. Jé, podrbat, to jsem potřeboval. Jen mě všichni drbejte, když jsem teď kvůli vám byl dva týdny bez drbání. Taková neslušnost...
Tak si se mnou zahráli a teď mě dávají zpátky do krabice. A teď zabalují do papíru. No to jsem zvědavý jestzli ze mne bude mýt ta malá radost. No jak by ne! Kdoby neměl?